DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Chovatelská stanice leonbergerů z Valašských Athén

Krmení

 

Co by na etiketě kvalitního krmiva rozhodně nemělo být (?)

Taky stále hledáte to nejlepší pro svého leonka? Já neustále! Bohužel názory na výživu se stále mění a mnohdy ani odborníci se v nich neshodují. Co pak máme dělat my „laici“, když si leonek k tomu všemu ještě postaví hlavu a nepozře vám nic z toho, co by mělo být pro něj zaručeně nejlepší? Např. mne to donutilo absolvovat experimenty jako krmení různými krmivy, barfování, vaření až po nejzoufalejší kroky jako krmení z ruky. Každý pes je jiný a každý si vás i jinak vychová;-) I ta naše leonka s námi měla těžkou práci, než jsme pochopily, že vařené ji prostě nechutná a drobky ze země po sobě jako správná aristokratka prostě jíst nebude. Naštěstí je tomu asi 4 roky co můžu říct, že jsme si našly já i Aylin příjemný kompromis. Hlavní podíl stravy tvoří ultrapremiové krmivo a zpestření v podobě syrového masa (z ověřeného zdroje), je už prostě neodmyslitelná lahůdka.  Proto jsem se v tomto článku pokusila shrnout alespoň to, co by v krmivu nemělo chybět a také naopak, co hlavně by kvalitní krmivo nemělo obsahovat (záměrně budu uvádět i některé extrémní příklady surovin, které jsou výrobci levných krmiv schopni použít). Zaměřím se především na objektivní skutečnosti, které jsou publikovány buď v literatuře, nebo na webových stránkách kontrolních úřadů, vysoce kvalitních krmiv apod. V žádném případě vám nenutím nějaký způsob krmení, z vlastní zkušenosti vím, že každý pes je individuální a vyhovuje mu něco jiného, proto se s vámi mohu maximálně podělit o to, co se osvědčilo nám nebo co mne při hledání různých informací samotnou překvapilo.

Každý způsob krmení má své pro a proti. Probírat výhody a nevýhody jednotlivých způsobů by bylo na delší pojednání, proto se zaměřím pouze na komerční krmiva, která přece jen mohou skrývat různé záludnosti.

Kvalita a složení je zásadní charakteristika krmiva. Podle toho v jaké formě jsou jednotlivé složky (bílkoviny, sacharidy, tuky atd.) v krmivu obsaženy se dělí do následujících kategorií:

-ultrapremiová  a holistická (nejvyšší čistota/potravinářská kvalita vstupních surovin-dlouhodobě bezpečná výživa psa), pouze 5 % značek;

-superpremiová (vysoká kvalita);

-premiová (průměrná kvalita).

Co vlastně určuje kvalitu krmiva [1]?

1.      Cena;

2.      suroviny;

3.      historie výroby;

4.      velikost společnosti vyrábějící krmivo;

5.      vlastní společnost nebo smluvní výrobci.

CENA

Existuje vztah mezi cenou a kvalitou krmiv, ovšem ne vždy nejvyšší cena znamená nejvyšší kvalitu. Na druhou stranu, čím si můžeme být jisti určitě, je fakt, že za málo peněz „hodně muziky“ rozhodně nedostaneme! Takže levné potraviny dozajista nebudou to, co je pro vašeho psa nezdravější. Nyní malé zamyšlení: Levné krmivo=levná surovina. Co můžete koupit levně? No určitě maso, které není vhodné pro lidi. Proč není vhodné pro lidi a používá se jako vedlejší produkt živočišné výroby? No protože překračuje buď povolené limity nebezpečných látek jako jsou např. hormony, antibiotika, pesticidy, zbytky hnojiv, těžkých kovů apod. nebo se jedná o poškozené odřezy, nemocemi napadené části, rakovinné tkáně, kopyta, srst, peří a jiná odporná plnidla [1,2].

Dalším oblíbeným plnivem jsou obiloviny. Osahují 2/3 bílkovin jako maso tudíž vyjde levněji vyrobit krmivo převážně z obilí, nikoliv masa-dělá to tak mnoho výrobců. Pro zajímavost uvádím zastoupení živočišných bílkovin: Acana průměrně 46 %, First Mate a Belcando průměrně 80 %. Pokud se rozhodnete pro krmivo s větším zastoupením obilovin, pak nepočítejte s hezkou a lesklou srstí vašeho psa.  Na malém obsahu obilovin by nebylo nic až tak špatného pokud je od ověřeného dodavatele (což u testovaných krmiv víte). Problém u levných krmiv bývá nejen v množství ale hlavně v kvalitě. Tyto vedlejší produkty neznámého původu (počínaje obilovinami) totiž bývají ze zdrojů, které byly zakázány v potravinářství, a putují tak obvykle do skladů po celém světě, kde leží neznámo jak dlouho [2]!

Dobré a kvalitní suroviny jsou dražší, proto si společnosti za krmivo z takových surovin musí nechat zaplatit. Takže cena může být známkou kvality. Vysoké ceny ovšem mohou být také zavádějící a to hlavně v případě, že se jedná o společnost, která ve své rozpočtové politice klade velký důraz na reklamu. Obecně platí, že co společnost dá za reklamu, to ubere v každém pytli krmiva!

Takže v horní části cenového rozpětí je jistý „manévrovací prostor“. A pokud je průměrný výrobek prodáván jako ten nejvyšší kvality, je většinou otázkou času, kdy se tento fakt projeví, jako tomu bylo v minulosti (r. 2007) minimálně u třech velmi známých značek ( Hill’s Science Diet, Royal Canine, Eukanuba, Iams, Blue Buffalo). Dříve, či později dojde k nehodě, která tuto skutečnost odhalí.

Aby to nebylo tak jednoduché - někdy i sami výrobci v tom můžou být tak trochu nevinně. V roce 2008 byl zaznamenán zvýšený výskyt úmrtí koček a psů v Austrálii. Jediným pojítkem mezi těmito případy bylo (kromě stejných počátečních příznaků) krmivo Orijen. I když výrobci Orijenu deklarovali, že maso použité v krmivu je určeno pro lidskou spotřebu, firma nechala pro jistotu stáhnout všechna balení na tomto trhu do doby, než se prokáže pravá příčina úmrtí. Po dlouhém testování padlo největší podezření na australské nařízení povinného ozařování všech dovezených krmiv pro zvířata. Zde mohlo dojít v důsledku ozáření k pozměnění některých látek a k jejich vzájemné nežádoucí interakci (o synergických účincích škodlivých látek více v podkapitole „přísady do krmiv“).

Ale abychom to příliš nekomplikovali-vidíte, že je opravdu nutné aby krmivo bylo co možné nejlépe prověřeno, proto by na etiketě neměla chybět informace o testování krmiva. Jistotou ale stále zůstává fakt, že levně si dobrou kvalitu určitě nepořídíte!

Suroviny

Každé krmivo musí obsahovat:

·         bílkoviny (biologická hodnota bílkoviny x stravitelnost),

·         sacharidy,

·         tuky,

·         vlákniny,

·         vitamíny a minerály.

Bílkoviny:

Proteiny, se skládají z jednotlivých stavebních bloků-aminokyselin. Každá potravina má své jedinečné zastoupení aminokyselin, které se používají k tvorbě tkání [2]. Z tohoto hlediska patří mezi nejlepší zdroj bílkovin následující suroviny (čísla uvedená v závorkách tvoří relativní stupnici hodnocení!):

·         Vejce (100) - poměrem aminokyselin se nejvíce blíží ideálnímu proteinu. Je sice ideálním zdrojem bílkovin, ale bohužel i jeden ze zdrojů případných alergií. Bílek sám o sobě je silný alergen!

·         rybí maso (92),

·         hovězí maso (78),

·         mléko (78),

·         rýže (75),

·         sojové boby (68),

·         kvasnice (63),

·         pšeničný lepek (40).

Dalším důležitým faktorem je stravitelnost surovin-označuje množství bílkoviny (i jiné potraviny), které je trávicí soustava schopna vstřebat. Některé proteiny např. z chlupů jsou méně stravitelné, protože je organizmus není schopen rozložit. Tím se dostáváme k první kapitole, kde byly zmíněny tyto levné, ale nestravitelné suroviny, které pak tvoří spíše funkci plnidla než krmiva. Mnozí chovatelé si neuvědomují riziko těchto obecných termínů na etiketách jako „vedlejší produkty masného průmyslu“, které ve skutečnosti neznamenají nic jiného než moučku z drůbežího peří, pojivových tkání, kůží, fekální odpady drůbeže či jiných hospodářských zvířat nebo dobytčí a koňskou srst. Toto všechno sice zvýší obsah tzv. surových bílkovin (pojem, který musí být na etiketě uveden), ale poskytne velmi málo výživy [2]. Sója rovněž není vhodná, jedná se o nekompletní rostlinnou bílkovinu, která je těžce stravitelná a naopak ztěžuje využití bílkovin z potravy.

Sacharidy:

Např. v psích konzervách se ve většině případů jedná o zdroj tzv. prázdných kalorií jako je cukr (sacharóza), propylen glykol a kukuřičný sirup (způsobuje výkyvy v hladině krevního cukru, zatěžuje slinivku a nadledvinky). Jako zdroj uhlohydrátů se prý rovněž používají zbytky těst z prodejen rychlého občerstvení, která jsou už plesnivá nebo žluklá a proto nepřijatelná pro lidskou potřebu. Naproti tomu, kvalitnější výrobky mohou obsahovat složené sacharidy z podstatně výživnějších celozrnných obilovin [2].

Tuky:

Tuky používané v krmivech jsou většinou živočišného původu a u nekvalitních krmiv se jedná opět o suroviny, které byly odmítnuty pro lidskou potřebu. Mohou být žluklé, tedy ve stavu pro organizmus velmi škodlivém. Žluklé tuky také zbavují tělo základních vitamínů [2]. V případě rybího tuku se považuje za optimální poměr omega6:omega3 nenasycených mastných kyselin 10-5:1[3].

Vláknina:

Může pocházet z celozrnných obilovin a zeleniny nebo z plniv jako např. slupky arašídů, chlupů nebo dokonce novinového papíru.

Vláknina je velmi důležitá, protože reguluje objem stolice a její konzistenci. Reguluje peristaltiku střev, udržuje populaci bakterií, které jsou nezbytné pro správnou funkci střev. Snižuje hnilobný zápach a zápach amoniaku ve stolici. Váže na sebe složky, jako jsou žlučové kyseliny, léky atp.[4]

Bohužel, čím více obilovin v krmivu je, tím méně je stravitelné. Navíc někteří psi jsou alergičtí na pšeničný lepek. Ten je možné nahradit např. kukuřicí, ale ta není tolik stravitelná. Pro snadnější orientaci uvádí Ing. D. Stein stravitelnost jednotlivých obilovin:

rýže 72 %,

kukuřičný lepek 68 %,

pšenice 60 %,

kukuřice 40 % [3].

Jak je citováno v knize „Přírodní medicína pro psy a kočky [2]” sama chemická analýza na etiketě neznamená mnoho, problém je v tom, že nepodává dostatek informací. Proto opět cituji několik důležitých upozornění, kterých krmiv se vyvarovat. Jedná se zejména o ty, které ve složení uvádějí termíny:

·         kostní moučka,

·         masové deriváty,

·         masové vedlejší produkty,

·         dehydrované živočišné produkty,

·         bílkovinný hydrolyzát,

·         jaterní moučka,

·         vedlejší živočišné produkty,

·         kuřecí vedlejší produkty,

·         rybí vedlejší produkty,

·         vedlejší rostlinné produkty,

·         sója.

 

Důležité je také si všímat vedlejších přísad do krmiv. Jejich funkce bývají různé, od udržení vlhkosti, přes zajištění trvanlivosti až po zlepšení chutnosti např. BHA, BHT, propylen glykol, dusitan sodný. Pozor na názvy jako „přidané látky povolené v EU“, které se používají masivně v pamlscích.

Přísady do krmiv:

Propylenglykol – má výbornou schopnost vázat na sebe vodu, proto se v krmivech používá k udržení vlhké konzistence. Vzhledem ke svým antibakteriálním a antimykotickým (protiplísňovým) vlastnostem plní také funkci konzervačního činidla. Používání této látky v krmivech, ale také ve farmaceutickém průmyslu je velmi kontroverzní. I když je tato látka schválena pro použití pro lidi a psy vykazuje širokou škálu nežádoucích účinků (alergie, hemolytická anemie, porucha centrálního nervového systému či patologické změny v ledvinách [5]. Nežádoucí účinky např. při podávání léků s obsahem propylenglykolu byly jednoznačně prokázány i ve veterinární medicíně což poukazuje na univerzálnost škodlivého působení této látky na živé organismy.

Butylhydroxytoluen (BHT, E321) – málo testované konzervační činidlo. V testech na zvířatech však byl prokázán toxický účinek na játra, ledviny, plíce a vaječníky. Prokázaný zvířecí karcinogen (Podle organizace IARC) [6].

Dusitan sodný – konzervační činidlo a červené barvivo. Při použití v potravinách může tvořit silně karcinogenní látky.

Butylhydroxyanisol (BHA, E320) – látka rozpustná v tucích tzn., že se nám hromadí v těle! Stejně jako BHT se vyrábí z vedlejších produktů při zpracování ropy a při pokusech na zvířatech byl prokázán jako jasný zvířecí karcinogen. U lidí se často používá v potravinářství (EU) avšak v mnoha zemích jako např. Japonsko nebo Kalifornie je zakázán (karcinogen) [6].

A takto bychom mohli pokračovat. Jediné co mě napadá při výčtu toxickým a možných karcinogeních rizik je dávná poučka z hodin toxikologie a to, že „pouze dávka činí z látky jed“ (Paracelsus, 1537) ale kde je ta hranice (?). Bohužel to se (bez udávání množství na etiketách) nemáme šanci dozvědět ani u našeho lidského jídla nadopovaného řadou „éček“. Navíc v těchto chemických jedech může být ještě další skryté nebezpečí a to v jejich synergickém účinku. Tzn., pokud jedna látka není škodlivá a jiná ano, jejich vzájemnou interakcí může dojít k zesílení účinku jedné nebo druhé či dokonce obou současně. Pokud tedy budete mít tři látky, možných interakcí může nastat devět atd. Proto zřejmě nastal i zmíněný případ v Austrálii. I když v krmivu pravděpodobně nebyly prokazatelně jedovaté látky, ozářením mohlo dojít ke změně struktury a tím i vlastností. Proto je lepší se krmivům s podobnými látkami zcela vyhnout.

U většiny kvalitních krmiv najdete na etiketě např. sníženou dobu trvanlivosti právě proto, aby nemuseli krmivo dopovat těmito zbytečnými přísadami.

ostatní faktory ovlivňující kvalitu krmiva

Vlastní společnost x smluvní prodejci/deklarace kvality: Už se vám stalo, že jste si koupili v zahraničí nějaký výrobek, který se vám velmi osvědčil, a když jste si ho koupili např. u nás, zdaleka to nebylo totéž? O tom bychom mohli povídat dlouhé hodiny a začít třeba u jídla, přes prací prášky, parfémy nebo auta apod. Stejně tak je to i s krmivy pro psy. Společnost AAFCO (Americký úřad pro kontrolu krmiv) každoročně vydává seznam otestovaných krmiv vyráběných v Americe a Kanadě. Tzn., pokud si kupujete stejné krmivo ale vyráběné v EU, výsledky testů se na ně nevztahují. Proto je dobré se vždy přesvědčit (na etiketě), že se jedná o krmivo dovezené z těchto zemí a tudíž přímo od testované společnosti nikoliv od smluvního výrobce (pakliže ho tato značka má). O fintách v podobě gigantických reklam jsem už trochu psala dříve, ale nemůžu nezmínit Eukanubu, která je toho velmi dobrým příkladem. Vzpomínám si, jak mi naše chovatelka v dobré víře dala pytel granulí Eukanuby pro naši leonku do začátku. Naše Aylin se jich ani nedotkla. Už tehdy mě veterinář upozorňoval, že to co je u nás vydáváno za superpremiové krmivo s cenou kolem 1000-1500,-/balení je v Americe „prémiovka“ za 500,-. To se ostatně taky potvrdilo nehodou (r. 2007), jak jsem se zmínila na začátku. Pokud taková společnost přesvědčuje o kvalitě krmiva přehnanou reklamou je jen otázkou času, kdy a jak se to projeví. Ne nadarmo také Eukanuba v roce 2013 sama odstoupila z testů AAFCO, protože si asi sama uvědomovala, že by nedopadly dobře (přitom celý krmný test AAFCO spočívá v tom, že 8 psů je krmeno po dobu půl roku testovaným krmivem. Hodnotí se váha psů na začátku a konci sledování, nesmí klesnout o víc jak 15%. V tomto případě bylo zřejmé, že psi si váhu v požadovaném rozmezí neudrží). AAFCO nechalo provést analýzu jmenovaného krmiva a zjistilo se, že kuřecí moučka deklarovaná na obale je ve skutečnosti moučkou z vedlejších drůbežích produktů (hlavy, pařáty, krev a střeva) a deklarovaná rýže je nahrazena krmnou pšeničnou moukou a ječmenem. Jen pro zajímavost se podívejte na internetu na odkaz [7] v seznamu literatury níže… můžete si počíst o nedávných problémech salmonely v krmivech Eukanuba a Purina.

Proto doporučuji zkontrolovat na etiketě deklaraci o kontrole výroby patřičným státním orgánem, údaj o zachování standardů amerického kontrolního úřadu pro výrobu krmiv (AAFCO [8]), případně prováděných krmných testech.

Každý rok vydává „Whole Dog Journal“ seznam nejlépe hodnocených krmiv „Top dry dog food“. Hodnotí pouze výrobky vyráběné a prodávané na americkém trhu, ale vzhledem k tomu, že většina ultrapremiových a superpremiových krmiv se dováží přímo z USA nebo Kanady je tedy seznam velkým přínosem i pro nás. Hodnocení ovšem také jasně říká, které značky doporučené nejsou (prodávají se také v ČR): Royal Canine, Purina Pro Plan, Eukanuba, Pedigree, Iams. Seznam doporučených krmiv pro rok 2014 můžete nalézt na: http://www.dogfoodadvisor.com/dog-food-reviews/dry/ nebo http://www.whole-dog-journal.com/issues/17_2/features/wdj-approved-dry-dog-food-2014_20912-1.html

Hlavním cílem bylo poskytnout vám alespoň obecný přehled čeho se vyvarovat a na co je potřeba si dát pozor při výběru krmiva. Pokud jste si odnesli alespoň pár termínů surovin, které na etiketě kvalitního krmiva nemají být, pak splnil tento článek můj záměr. Přeji Vám šťastný výběr a Vašemu miláčkovi hlavně zdraví! :-)

Zdroje:

[1]       http://www.whole-dog-journal.com/

[2]       R.H. Pitcairn Ph.D., S.H. Pitcairn, M.S.; Přírodní medicína pro psy a kočky; Pragma; 2003.

[3]       http://www.firstmate.cz/cz/index.php?id=kvalitni-krmivo&menu=menu6

[4]       http://www.ardengrange.cz/content/9-prirodni-ingredience

[5]       http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/toxicke-ucinky-propylenglykolu-130038

[6]       www.iarc.fr

[7]        www.fda.gov/AnimalVeterinary/SafetyHealth/RecallsWithdrawals/default.htm

[8]       http://www.aafco.org/